Lavočkin LaGG-1

LaGG-1
Určenístíhací letoun
VýrobceLavočkin OKB-301
ŠéfkonstruktérLavočkin-Gorbunov-Gudkov
První let30. března 1940 (I-22)[1]
UživatelSovětské letectvo
Finské letectvo (ukořistěné kusy)
Výroba1940
Vyrobeno kusů100
VariantyLaGG-3
La-5
La-7
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lavočkin-Gorbunov-Gudkov LaGG-1 byl sovětský jednomototový stíhací letoun vyvinutý konstrukční kanceláří Lavočkin (OKB-301), kterou vedl Semjon Alexejevič Lavočkin. Typové označení letounu skrývá také jména dvou hlavních Lavočkinových spolupracovníků Vladimíra Petroviče Gorbunova a Michaila Ivanoviče Gudkova.

Vývoj

Kostra letadla byla vyrobena z pryskyřicí napuštěných dřevěných dílů, které byly za tepla ohýbány do potřebného tvaru. Mělo jít o technologicky a materiálově nenáročné a proti poškození odolné stroje. První prototyp stroje označený I-22 poprvé vzlétl pilotován A. I. Nikašinem 30. března 1940. Letoun měl zabudovaný kapalinou chlazený řadový motor M-105P pohánějící třílistou vrtuli VIŠ-61P o průměru 3 m. V ose vrtule se nacházel kanón ŠVAK ráže 20 mm a dva kulomety ŠKAS ráže 7,62 mm nad motorem. Prototyp absolvoval po 14. červnu 1940 desetidenní zkoušku ve Vědecko-výzkumném institutu sovětského letectva pro letové zkoušky (NII VVS) s piloty P. M. Stěfanovským a S. M. Suprunem. Nicméně v průběhu testů bylo zjištěno mnoho chyb, letadlo nemělo potřebný výkon a špatně se ovládalo. 4. ledna 1941 došlo pro poruchu motoru při následném nouzovém přistání k jeho ztrátě.

Druhý prototyp zalétaný opět pilotem Nikašinem 14. června 1940 obdržel označení I-301. Měl zvětšenou zásobu paliva a kulomety ŠKAS nahradily dva UBS ráže 12,7 mm, pod křídlem bylo instalováno šest závěsníků pro rakety RS-82. Po přepracování byl nový letoun označen typem LaGG-3, I-22 a počátečních sto předsériových letadel na LaGG-1.

Specifikace

Technické údaje

  • Posádka: 1 pilot
  • Délka: 8,81 m
  • Rozpětí: 9,80 m
  • Výška: 4,40 m
  • Plocha křídel: 17,5 m²
  • Plošné zatížení: 170 kg/m²
  • Prázdná hmotnost: 2480 kg
  • Vzletová hmotnost : 2970 kg
  • Maximální vzletová hmotnost : 3380 kg
  • Pohonná jednotka: 1× vodou chlazený, vidlicový dvanáctiválec Klimov M-105P
  • Výkon pohonné jednotky: 1100 k (809 kW)

Výkony

  • Maximální rychlost: 605 km/h
  • Dolet: 556 km
  • Dostup: 9600 m
  • Stoupavost: 14,3 m/s
  • Poměr výkon/hmotnost: 270 W/kg

Výzbroj

  • 2 x kulomety ŠKAS ráže 7,62 mm
  • 1 x kanón ŠVAK ráže 20 mm

Související články

Odkazy

Reference

  1. NĚMEČEK, Václav. Vojenská letadla III. 3., upravené a doplněné vyd. Praha: Naše vojsko, 1992. ISBN 80-206-0117-1. S. 28. 

Literatura

Externí odkazy

  • (česky) valka.cz - Chronologický přehled konstrukcí S.A.Lavočkina
  • (anglicky) www.aviation.ru - Lavochkin
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Sovětské vojenské letouny druhé světové války
Stíhací letouny
DI-6I-15I-153I-16MiG-1MiG-3Jak-1Jak-3Jak-7Jak-9 • LaGG-1 • LaGG-3La-5La-7Pe-3
Bombardovací letouny
R-5R-ZSu-2Jak-4SB-2Ar-2Pe-2Pe-4Pe-8Tu-2Il-4Jer-2TB-3
Průzkumné a spojovací letouny
R-10Po-2MBR-2MDR-6Be-2Be-4ARK-3
Bitevní letouny
Il-2Il-10
Transportní letouny a kluzáky
Li-2Šče-2Š-1Š-2Š-7G-11
Cvičné letouny
UT-1UT-2G-27
Experimentální letouny a prototypy
A-40I-26I-28I-30I-110I-180I-185I-222I-225I-250ITPMBR-7MDR-5DISTISBI-1ANT-58VIT-2Su-6Su-7Su-8Il-6S • Nikitin-Ševčenko IS