Oxid seleničitý
Oxid seleničitý SeO2 | |
---|---|
Model molekuly | |
Oxid seleničitý | |
Obecné | |
Systematický název | Oxid seleničitý |
Anglický název | Selenium dioxide |
Německý název | Selendioxid |
Sumární vzorec | SeO2 |
Vzhled | Bílý, nažloutlý nebo červený krystalický prášek |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 7446-08-4 |
PubChem | 24007 |
UN kód | 3283 |
SMILES | Se(=O)=O |
InChI | InChI=1S/O2Se/c1-3-2 |
Číslo RTECS | VS8575000 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 110,96 g/mol |
Teplota sublimace | 316 °C (α) 340 °C (β) |
Teplota rozkladu | 1 000 °C |
Hustota | 3,953 8 g/cm3 (15,3 °C) |
Index lomu | α-modifikace nD= 1,76 |
Rozpustnost ve vodě | α-modifikace 264 g/100 ml (22 °C) 472 g/100 ml (65 °C) β-modifikace 38,4 g/100 ml (22 °C) 82,5 g/100 ml (65 °C) |
Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech | benzen methanol ethanol 6,67 g/100 ml (14 °C) aceton 4,35 g/100 ml (15 °C) kyselina octová 1,11 g/100 ml (14 °C) |
Tlak páry | 1,65 kPa (70 °C) |
Struktura | |
Krystalová struktura | čtverečná (α) jednoklonná (β) |
Hrana krystalové mřížky | α-modifikace a= 835,3 pm c= 505,1 pm |
Termodynamické vlastnosti | |
Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −225,5 kJ/mol (α) −266 kJ/mol (β) |
Entalpie sublimace ΔHsub | 813 J/g (α) 924 J/g (β) |
Standardní molární entropie S° | 56,9 JK−1mol−1 (α) |
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −173,6 kJ/mol (α) |
Bezpečnost | |
GHS06 GHS08 GHS09 Nebezpečí[1] | |
R-věty | R23/25, R33, R50/53 |
S-věty | S1/2, S20/21, S28, S45, S60, S61 |
NFPA 704 | 0 3 0 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Oxid seleničitý (chemický vzorec SeO2) je jedním z oxidů selenu, který v něm má oxidační číslo IV. Je to anhydrid kyseliny seleničité. V přírodě se vyskytuje jako minerál downeyit [2].
Reference
- ↑ a b Selenium dioxide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ http://www.mindat.org/min-1315.html
Literatura
- VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Oxid seleničitý na Wikimedia Commons
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Oxidy s prvkem v oxidačním čísle IV. | |
---|---|
Oxid americičitý (AmO2) • Oxid uhličitý (CO2) • Oxid ceričitý (CeO2) • Oxid chloričitý (ClO2) • Oxid chromičitý (CrO2) • Oxid dusičitý (NO2) • Oxid germaničitý (GeO2) • Oxid hafničitý (HfO2) • Oxid neptuničitý (NpO2) • Oxid olovičitý (PbO2) • Oxid manganičitý (MnO2) • Oxid molybdeničitý (MoO2) • Oxid osmičitý (OsO2) • Oxid platiničitý (PtO2) • Oxid plutoničitý (PuO2) • Oxid protaktiničitý (PaO2) • Oxid rheničitý (ReO2) • Oxid rutheničitý (RuO2) • Oxid seleničitý (SeO2) • Oxid křemičitý (SiO2) • Oxid siřičitý (SO2) • Oxid telluričitý (TeO2) • Oxid thoričitý (ThO2) • Oxid cíničitý (SnO2) • Oxid titaničitý (TiO2) • Oxid wolframičitý (WO2) • Oxid uraničitý (UO2) • Oxid vanadičitý (VO2) • Oxid zirkoničitý (ZrO2) | |
viz též Trioxid uhlíku (CO3) • Oxid praseodymito-praseodymičitý (Pr6O11) • Oxid rhodito-platiničitý (Rh2PtO5) |
Portály: Chemie