Ladislav Rygl

ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Ladislav Rygl
Narození16. července 1947 (76 let)
Polubný
Povolánísdruženář
ChoťMilena Chlumová
DětiLadislav Rygl mladší
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Mistrovství světa v klasickém lyžování
zlato 1970 Vysoké Tatry SM + 10 km

Ladislav Rygl (* 16. července 1947, Polubný, Československo) je bývalý český sdruženář. V roce 1970 získal na mistrovství světa severské kombinace ve Vysokých Tatrách zlatou medaili. Týž rok vyhrál anketu Sportovec roku. Na olympijských hrách v roce 1968 se umístil na 16. místě, v roce 1972 pak na 26. Jeho syn Ladislav Rygl mladší se také věnuje severské kombinaci.

Život

Ladislav Rygl pochází z Kořenova, vsi která leží v horách těsně vedle lyžařského střediska Harrachova. Otec byl sportovně založený a tak vedle sportování a pořádání lyžařských závodů pomohl poměr ke sportu, zvláště lyžařskému, přenést i na syna. Byl též jeho prvním a nejdůležitějším trenérem. Do školy chodil v Kořenově, pak v Harrachově, kde při mezinárodních lyžařských závodech dostávali nejlepší závodníci sportovní třídy volno ze školy, aby mohli sledovat nejlepší světové závodníky. I to nastartovalo velmi aktivní přístup, který se přestěhováním do Tanvaldu, kde absolvoval gymnázium, již nezměnil. Vystudoval FTVS Univerzity Karlovy v Praze, kde závodil za Sl. Praha VŠ až do ukončení závodní kariéry. Byl v té době jedním ze členů velmi úspěšné skupiny sdruženářů, kterou vybral a vedl trenér Bohuslav Rázl. Jejich prvním větším úspěchem bylo umístění Ladislava Rygla na ME juniorů v Murau 1967 – 2. místo.

Zúčastnil se 2× ZOH (Grenoble a Sapporo), jako aktivní závodník, později jako trenér ještě 1×. Absolvoval 1× MS – 1970, kde dosáhl svého nejlepšího umístění – 1. místo. Tenkrát nebylo tolik vrcholných závodů jako dnes, MS se pořádalo jako ZOH 1× za čtyři roky a na programu byl vždy pouze jeden závod. Mimo to v roce 1970 se ještě umístil ve světovém žebříčku kombiňáků, který byl vlastně předchůdcem hodnocení světových pohárů, na 2. místě. I na dalších mezinárodních závodech sbíral důstojná umístění, za zmínku mj. stojí 3. místo na Holmenkollenu (výsledek zatím od českých závodníků nepřekonaný), Falun – 2. místo, Reit im Winkl – 3. místo, Lahti – 4. místo, Universiáda v Lake Placid – 3. místo

Jelikož sportovci dostávali dříve ohodnocení za sportovní výsledky víceméně jenom čestná, tak si považuje i titulu Zasloužilý mistr sportu, který mu byl udělen a který již žádný ze sdruženářů této a dřívější doby nemá. Za sportovní výkony byl též vyhlášen nejlepším sportovcem ČSSR pro rok 1970. Po MS 1970 utrpěl úraz. Následná operace meziobratlové ploténky znamenala pauzu a omezení v tréninku, což mělo za následek ukončení závodní kariéry v roce 1972.

Pracoval pak jako trenér sportovních tříd v Tanvaldě. Byl spoluzakladatelem a trenérem Střediska vrcholového sportu ve Vrchlabí, odkud vyšlo mnoho vynikajících reprezentantů. Dlouhou dobu pracoval i jako trenér juniorského družstva sdruženářů ČSSR. Po neuváženém rušení těchto zařízení (Středisek vrcholového sportu ČSTV), odešel pracovat do Švýcarska, kde působil celkem 5 let nejprve jako reprezentační trenér u B-družstva a potom u A-družstva sdruženářů. Později působil jako trenér i v našem nejlepším zařízení pro sportovní přípravu u lyžařů reprezentantů v Dukle Liberec a dva roky působil i ve funkci reprezentačního trenéra severské kombinace ČR. Velmi se podílel na sportovním růstu svého syna Ladislava, závodníka úspěšného v severské kombinaci.

Odkazy

Literatura

  • SLAVÍK, Herbert, a kol. Naše hory & lyže & sníh. Praha: WWA photo, 2020. ISBN 978-80-905398-4-6. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Mistři světa v klasickém lyžovánístřední můstek + 10 km
Sportovec roku
1959: Vladimír Jirásek • 1960: Eva Bosáková • 1961: Josef Mikoláš • 1962: Eva Romanová a Pavel Roman • 1963: Václav Kozák • 1964: Věra Čáslavská • 1965: Ludvík Daněk • 1966: Věra Čáslavská • 1967: Věra Čáslavská • 1968: Věra Čáslavská • 1969: Miloslava Rezková • 1970: Ladislav Rygl • 1971: Ondrej Nepela • 1972: Ludvík Daněk • 1973: Jan Kodeš • 1974: Vítězslav Mácha • 1975: Karel Kodejška • 1976: Anton Tkáč • 1977: Vítězslav Mácha • 1978: Anton Tkáč • 1979: Jan a Jindřich Pospíšilové • 1980: Ota Zaremba • 1981: Jarmila Kratochvílová • 1982: Imrich Bugár • 1983: Jarmila Kratochvílová • 1984: Květa Jeriová • 1985: Petr Jirmus • 1986: Jozef Pribilinec • 1987: Jiří Parma • 1988: Jozef Pribilinec • 1989: Attila Szabó • 1990: Jozef Lohyňa • 1991: Radomír Šimůnek • 1992*: Robert Změlík • 1993: Jan Železný • 1994: Dominik Hašek • 1995: Jan Železný • 1996: Martin Doktor • 1997: Tomáš Dvořák • 1998: Dominik Hašek • 1999: Tomáš Dvořák • 2000: Jan Železný • 2001: Jan Železný • 2002: Aleš Valenta • 2003: Pavel Nedvěd • 2004: Roman Šebrle • 2005: Jaromír Jágr • 2006: Kateřina Neumannová • 2007: Martina Sáblíková • 2008: Barbora Špotáková • 2009: Martina Sáblíková • 2010: Martina Sáblíková • 2011: Petra Kvitová • 2012: Barbora Špotáková • 2013: Zuzana Hejnová • 2014: Petra Kvitová • 2015: Zuzana Hejnová • 2016: Lukáš Krpálek • 2017: Gabriela Koukalová • 2018: Ester Ledecká • 2019: Lukáš Krpálek • 2020: David Pastrňák • 2021: Lukáš Krpálek • 2022: Ester Ledecká • 2023: Markéta Vondroušová
* Do r. 1992 Sportovec Československa, poté Sportovec České republiky