Katedrála svatého Domnia

Katedrála svatého Domnia
Katedrála sv. Domnia ve Splitu
Katedrála sv. Domnia ve Splitu
Místo
StátChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
RegionDalmácie
ŽupaSplitsko-dalmatská
ObecSplit
LokalitaDiokleciánův palác
Souřadnice43°30′29″ s. š., 16°26′25″ v. d.
Map
Základní informace
Církevchorvatská římskokatolická
Diecézediecéze splitsko-makarská
ZasvěceníSvatý Domnius
Architektonický popis
Stavební sloharchitektura starověkého Říma a předrománská architektura
Další informace
AdresaSplit, ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
Oficiální webOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Katedrála svatého Domnia (chorvatsky Katedrala Svetog Duje), v běžném jazyce Sveti Dujam nebo Sveti Duje, je katedrála chorvatské římskokatolické církve ve Splitu, v chorvatské Dalmácii. Je hlavním chrámem splitsko-makarské arcidiecéze, v jejímž čele stojí arcibiskup Marin Barišić. [1]

Katedrálu sv. Domnia tvoří vlastní chrám a zvonice. Přísně vzato je kostel zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie, svatému Domniovi pouze zvonice, společně pak tvoří katedrálu sv. Domnia. Objekt je vestavěný doprostřed starořímského Diokleciánova paláce, v místě mauzolea tohoto císaře.

Historie

Interiér katedrály

Katedrála svatého Domnia, vysvěcená na přelomu 7. století n. l., je zřejmě nejstarší římskokatolickou katedrálou na světě užívanou v původní podobě, téměř bez pozdější renovace (byť zvonice se datuje do 12. století). Samotná stavba, postavená v roce 305 po Kristu jako mauzoleum pro římského císaře Diokleciána, je druhou nejstarší stavbou sloužící jako křesťanská katedrála.[2][3]

Katedrála byla pojmenována po svatém Domniovi (zvaném též svatý Dujam, Duje, Domnio, Doimus, či Domninus) svatém patronu města Splitu, jenž byl salonským biskupem ve 3. století. Salona bylo velké římské město, metropole provincie Dalmácie. V současnosti se nachází poblíž chorvatského města Solinu. Svatý Domnius byl umučen společně se sedmi dalšími křesťany během pronásledování za vlády císaře Diokleciána. Narodil se v Antiochii v dnešním Turecku a byl sťat roku 304 v Saloně.

Architektura

Průřez katedrálou

Diokleciánův palác (chorvatsky Dioklecijanova palača), byť se nedochoval v původní velkoleposti, je stále impozantní stavba v centru Splitu. Byl vybudován pro císaře Diokleciána, dalmatského rodáka, na přelomu 4. století. Na průsečíku dvou hlavních cest, cardo a decumanus, se nachází monumentální peristylové nádvoří (dnešní náměstí Peristil), z něhož je na východní straně jediný přístup do katedrály sv. Domnia.

Výzdoba

Jedním z nejkrásnějších příkladů románského sochařství v Chorvatsku, jsou dřevěná vrata katedrály sv. Domnia. Byla vyrobena středověkým chorvatským sochařem a malířem Andrijem Buvinou kolem roku 1220. Dvě dřevěná křídla znázorňují 14 scén ze života Ježíše Krista, oddělených bohatou řezbářskou výzdobou.

Reference

  1. Arcidiecéze Split-Makarska
  2. Papa u Splitu i Solinu – kolijevci hrvatskog kršćanstva i državnosti (chorvatsky)
  3. Najstarija katedrala na svijetu (chorvatsky)

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Katedrála svatého Domnia na Wikimedia Commons

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cathedral of Saint Domnius na anglické Wikipedii.

Katedrály v Chorvatsku
Záhřebská metropolie
Záhřebská katedrála (Nanebevzetí Panny Marie, sv. Štěpána a sv. Ladislava) • Varaždínská katedrála (Katedrála Nanebevzetí Panny Marie) • Sisačská katedrála (Povýšení svatého Kříže) • Bělovarská katedrála (sv. Terezie z Ávily) • Križevecká řeckokatolická katedrála (Nejsv. Trojice) • Križevecká konkatedrála (sv. Kříže) • Záhřebská řeckokatolická konkatedrála (sv. Cyrila a Metoděje)
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie, svatého Štěpána a svatého Ladislava v Záhřebu
Rijecká metropolie
Rijecká katedrála (sv. Víta) • Krkská katedrála (Nanebevzetí Panny Marie) • Gospičská katedrála (Zvěstování Panny Marie) • Porečská katedrála (sv. Eufrazia) • Pulská konkatedrála (Nanebevzetí Panny Marie) • Senjská konkatedrála (Nanebevzetí Panny Marie)
Splitsko-makarská metropolie
Splitská katedrála (sv. Domnia) • Dubrovnická katedrála (Nanebevzetí Panny Marie) • Hvarská katedrála (sv. Štěpána) • Šibenická katedrála (sv. Jakuba) • Trogirská katedrála (sv. Vavřince) • Makarská konkatedrála (sv. Marka) • Kotorská katedrála (sv. Tryfona, Černá Hora) • Korčulská katedrála (sv. Marka) • Stonská katedrála (sv. Blažeje)
Đakovačsko-osijecká metropolie
Đakovačská katedrála (sv. Petra) • Požežská katedrála (sv. Terezie z Ávily) • Osijecká konkatedrála (sv. Petra a Pavla)
Podřízené přímo Svatému stolci
Zadarská katedrála (sv. Anastázie)
Srbská pravoslavná církev
Pravoslavná katedrála v Záhřebu (Proměnění Páně) • Pravoslavná katedrála v Plaškách (Uvedení Přesvaté Bohorodice) • Pravoslavná katedrála v Pakraci (sv. Trojice)
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • NKC: kn20070803001
  • NLI: 987007340965305171
  • VIAF: 312895813