Emil Hadač

Profesor RNDr. Emil Hadač, DrSc.
Narození	10. května 1914 Lázně Bohdaneč Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	23. dubna 2003 (ve věku 88 let) Praha Česko Česko
Místo pohřbení	Chodovský hřbitov
Povolání	pedagog, spisovatel, botanik, ekolog, geolog, učitel a výzkumník
Alma mater	Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Ocenění	Cena ministra životního prostředí
Manžel(ka)	Věra Hadačová
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emil Hadač (10. května 1914 Lázně Bohdaneč – 23. dubna 2003 Praha) byl český geobotanik (fytocenolog) a ekolog.

Život

Na počátku výzkumné dráhy ho zaujaly otázky vývoje flóry nejzazšího severu, kterou zkoumal koncem třicátých let na Islandu a Špicberkách. Ve válečných letech vedl se svým bratrem skupinu mladých přírodovědců na Pardubicku a ihned po válce zorganizoval v rámci Přírodovědeckého klubu Arktický odbor, jehož cílem byla výzkumná expedice na sever SSSR, především na Tajmyr. Výpravu ale znemožnily tehdejší politické poměry, a tak se celý kolektiv vydal na Island, s nímž měl Hadač vědecké kontakty již dříve. V dalších letech cestoval a pracoval v různých částech světa, např. v Iráku a na Kubě. Později se jako přednosta Ústavu pro výzkum peloidů zaměřil na studium humolitů, jehož výsledkem byla monografie Československé peloidy (léčivá bahna, rašeliny a slatiny) z r. 1953. Hadač tak postupně rozšiřoval svůj vědecký záběr od geobotaniky a fytogeografie k obecnějším ekologickým aspektům, a posléze právem stanul v čele Ústavu krajinné ekologie ČSAV. Své zkušenosti shrnul v knize Krajina a lidé (Academia 1982). Tato poměrně útlá publikace (148 stran) představuje svěže a srozumitelně napsaný úvod do krajinné ekologie s řadou postřehů, které dosud nebyly plně doceněny. Od ekologie krajiny byl už jen krok k ochraně přírody. Na ni byl zaměřen výzkum Broumovska, jehož záměr – vyhlášení chráněné krajinné oblasti – se splnil 27. 3. 1991. Obdobný výzkum pak E. Hadač až donedávna prováděl v Národním parku Poloniny na severovýchodním Slovensku. Z jeho organizační činnosti je třeba vyzdvihnout předsednictví v Biologické společnosti, kde se soustředili naši nejlepší environmentalisté, které Hadač mnohokrát zaštítil proti nepřízni režimu. Záslužná byla i jeho činnost ve Vesmíru, kde v letech 1971–1981 působil ve funkci šéfredaktora. S Hadačem odešel přírodovědec širokého záběru, který ovlivnil naši mladou generaci v druhé polovině 20. století a jehož práci v rámci ekologie ocení až budoucnost.

Ocenění

V roce 1994 byl oceněn Cenou ministra životního prostředí (v prvním roce jejího udělování) „za celoživotní dílo v ekologii a botanice“.^[1]

Výběr z bibliografie

• Krajina a lidé: úvod do krajinné ekologie, Academia, 1982

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Emil Hadač na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Emil Hadač
• Přírodovědecké výpravy na Island 1936–1948 – článek a nekrolog na webu Severských listů
• Homo botanicus: Hadač, Emil
• Botanické studie věnované památce Emila Hadače
• https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2003/cislo-6/emil-hadac.html

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.