De Rhamův diferenciál

ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Konkrétní problémy: sladit s ostatními články podobného typu

DeRhamův diferenciál je pojem z matematiky, přesněji z pomezí diferenciální geometrie, globální analýzy na varietách a algebraické topologie. Je základním pojmem diferenciální geometrie.

Definice

Nechť M {\displaystyle M} je diferencovatelná varieta dimenze n {\displaystyle n} a Ω ( M ) {\displaystyle \Omega ^{\bullet }(M)} je vektorový prostor vnějších diferenciálních forem na M {\displaystyle M} . Pak deRhamův diferenciál d = ( d k ) k = 0 n {\displaystyle d=(d_{k})_{k=0}^{n}} je systém zobrazení d k : Ω k ( M ) Ω k + 1 ( M ) {\displaystyle d_{k}:\Omega ^{k}(M)\to \Omega ^{k+1}(M)} definovaných (induktivně dle stupně formy) následovně.

Nechť α Ω ( M ) {\displaystyle \alpha \in \Omega (M)} a ( ϕ = ( x 1 , , x n ) , U ) {\displaystyle (\phi =(x^{1},\ldots ,x^{n}),U)} jsou nějaké souřadnice z atlasu M {\displaystyle M} . Pak pro každý multiindex I {\displaystyle I} existují hladké funkce α I {\displaystyle \alpha _{I}} , že α = | I | = k α I d x I {\displaystyle \alpha =\sum _{|I|=k}\alpha _{I}dx^{I}} na U, kde d x I = d x i 1 d x i k {\displaystyle dx^{I}=dx^{i_{1}}\wedge \ldots \wedge dx^{i_{k}}} a I = ( i 1 , , i k ) {\displaystyle I=(i_{1},\ldots ,i_{k})} a i 1 , i k { 1 , , n } . {\displaystyle i_{1},\ldots i_{k}\in \{1,\ldots ,n\}.} DeRhamův diferenciál d α {\displaystyle d\alpha } formy α {\displaystyle \alpha } je dán předpisem d α = | I | = k d α I d x I , {\displaystyle d\alpha =\sum _{|I|=k}d\alpha _{I}\wedge dx^{I},} kde d α I {\displaystyle d\alpha _{I}} je deRhamův diferenciál funkce (0-formy) α I {\displaystyle \alpha _{I}} . Tento je definován přepisem d f = i = 0 n f x i d x i {\displaystyle df=\sum _{i=0}^{n}{\frac {\partial f}{\partial x^{i}}}dx^{i}} .

Vlastnosti

d 2 = 0 {\displaystyle d^{2}=0} nebo obšírněji d k + 1 d k = 0 {\displaystyle d_{k+1}d_{k}=0} (diferenciál).

d ( α + r β ) = d α + r d β , r R {\displaystyle d(\alpha +r\beta )=d\alpha +rd\beta ,r\in \mathbb {R} } (linearita nad R {\displaystyle \mathbb {R} } )

d ( α β ) = d α β + ( 1 ) deg  α α d β {\displaystyle d(\alpha \wedge \beta )=d\alpha \wedge \beta +(-1)^{{\mbox{deg }}\alpha }\alpha \wedge d\beta } (Leibnizovo pravidlo)

Poznámka

Diferenciální formu α {\displaystyle \alpha } nazveme uzavřenou, pokud d α = 0 {\displaystyle d\alpha =0} . Diferenciální formu α {\displaystyle \alpha } nazveme exaktní, pokud existuje diferenciální forma β {\displaystyle \beta } , že d β = α {\displaystyle d\beta =\alpha } .

Kohomologie komplexu (tzv. de Rhameova komplexu) 0 Ω 1 ( M ) d d Ω n 1 ( M ) d Ω n ( M ) 0 {\displaystyle 0\to \Omega ^{1}(M)\to ^{d}\ldots \to ^{d}\Omega ^{n-1}(M)\to ^{d}\Omega ^{n}(M)\to 0} se nazývají deRhamovy (kohomologické) grupy. Zajímavé tvrzení je, že tyto nezávisí na diferencovatelné struktuře hladké variety, byť d je pomocí ní definován. Platí dokonce, že v případě simpliciálních variet jsou deRhamovy grupy dané variety izomorfní simpliciálním kohomologickým grupám definovaným kombinatoricky v rámci algebraické topologie.

Literatura

[1] Kowalski, O., Základy matematické analýzy na varietách. Univerzita Karlova, 1975.

[2] Krump, L., Souček, V., Těšínský, J., Matematická analýza na varietách. Karolinum, Praha 1998.

[3] Spivak, M., A Comprehensive Introduction to Differential Geometry, Vol. 1, 3rd Edition, Publish or Perish.

[4] Kobayashi, S., Nomizu, K., Foundations of Differential Geometry, Volume 1, Wiley and Sons.

[5] Kolář, I., Úvod do globální analýzy, Masarykova Univerzita, 2003.

[6] Frankel, T., The Geometry of Physics: An Introduction, Cambridge.