Binomické rozdělení

Tři příklady binomického rozdělení.
Distribuční funkce odpovídající příkladům nahoře.

Binomické rozdělení (někdy též Bernoulliho schéma) popisuje četnost výskytu náhodného jevu v n {\displaystyle n} nezávislých pokusech, v nichž má jev stále stejnou pravděpodobnost. Pokud speciálně n = 1 {\displaystyle n=1} , jde o alternativní rozdělení.

V matematických textech se můžeme setkat s označením X {\displaystyle X} ~ B i ( n , p ) {\displaystyle Bi(n,p)} (někde také jako B ( n , p ) {\displaystyle B(n,p)} ), kde n {\displaystyle n} udává počet pokusů a p {\displaystyle p} udává pravděpodobnost daného jevu.

Rozdělení pravděpodobnosti

Diskrétní náhodná veličina X {\displaystyle X} s binomickým rozdělením může nabývat celočíselných hodnot od nuly po n {\displaystyle n} .

Pravděpodobnost, že jev nastane právě x {\displaystyle x} -krát z n {\displaystyle n} pokusů při pravděpodobnosti jevu p {\displaystyle p} , je určena rozdělením

P [ X = x ] = ( n x ) p x ( 1 p ) n x , {\displaystyle P[X=x]={n \choose x}p^{x}(1-p)^{n-x},}

kde ( n x ) {\displaystyle {n \choose x}} je kombinační číslo.

Charakteristiky rozdělení

Binomické rozdělení lze také popsat některými charakteristikami.

Střední hodnota binomického rozdělení je

E ( X ) = n p {\displaystyle \operatorname {E} (X)=np}

Rozptyl je

D ( X ) = n p ( 1 p ) {\displaystyle \operatorname {D} (X)=np(1-p)}

Pro koeficient šikmosti dostáváme

γ 1 = 1 2 p n p ( 1 p ) {\displaystyle \gamma _{1}={\frac {1-2p}{\sqrt {np(1-p)}}}}

Koeficient špičatosti binomického rozdělení má hodnotu

γ 2 = 1 6 p ( 1 p ) n p ( 1 p ) {\displaystyle \gamma _{2}={\frac {1-6p(1-p)}{np(1-p)}}}

Momentovou vytvořující funkci lze zapsat ve tvaru

m ( z ) = [ p e z + ( 1 p ) ] n {\displaystyle m(z)={\left[p\mathrm {e} ^{z}+(1-p)\right]}^{n}}

Příklady

Podrobnější informace naleznete v článku Bernoulliho schéma.
  • Jaká je pravděpodobnost, že při 5 vrzích kostkou padne právě 2× číslo 1?
n = 5 , x = 2 , p = 1 / 6 {\displaystyle n=5,\,x=2,\,p=1/6}
p 2 = ( 5 2 ) ( 1 6 ) 2 ( 1 1 6 ) ( 5 2 ) 0 , 16 = 16   % {\displaystyle p_{2}={5 \choose 2}\left({\frac {1}{6}}\right)^{2}\left(1-{\frac {1}{6}}\right)^{(5-2)}\approx 0{,}16=16\ \%}
  • Pro n {\displaystyle n\to \infty } a malé pravděpodobnosti, tzn. p 0 {\displaystyle p\to 0} , přechází binomické rozdělení v rozdělení Poissonovo.
  • Pro p {\displaystyle p} blízké 1 2 {\displaystyle {\frac {1}{2}}} lze binomické rozdělení již od  n {\displaystyle n} v řádu několika desítek velmi dobře aproximovat normálním rozdělením.
  • Platí dokonce, že Binomické rozdělení B i ( n , p ) {\displaystyle Bi(n,p)} lze aproximovat normálním rozdělením N ( μ = n p , σ 2 = n p ( 1 p ) ) {\displaystyle N(\mu =np,\sigma ^{2}=np(1-p))} pro dostatečně velká n {\displaystyle n} . Důkaz viz odkazy.

Odkazy

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu binomické rozdělení na Wikimedia Commons
  • Online kalkulátor Binomického rozdělení
  • Důkaz konvergence binomického rozdělení k Normálnímu na stránkách wolframu
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • NKC: ph249419
  • GND: 4145587-3
  • LCCN: sh85014113
  • LNB: 000327257
  • NLI: 987007282570105171