Ališer Usmanov
Ališer Usmanov | |
---|---|
Narození | 9. září 1953 (70 let) Čust |
Bydliště | Moskva Taškent Tegernsee |
Alma mater | Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě (1970–1976) Lomonosovova univerzita (od 1976) Finanční univerzita při vládě RF (do 1997) |
Povolání | podnikatel, investor, funkcionář a mecenáš |
Zaměstnavatelé | Gazprominvestholding (1998–2014) Russian Union of Industrialists and Entrepreneurs (2006–2023) Soviet Peace Committee Akademie věd SSSR |
Majetek | 12,6 mld. $ (2019)[1][2] |
Ocenění | Řád cti (2004) čestné uznání prezidenta Ruské federace (2008) Řád Ministerstva zahraničních věcí Ruska "Za příspěvek k mezinárodní spolupráci" (2013) Řád Za zásluhy o vlast 4. třídy (2013) Řád Alexandra Něvského (2014) … více na Wikidatech |
Politická strana | Komunistická strana Sovětského svazu (od Desetiletí od 1980) |
Nábož. vyznání | islám |
Choť | Irina Viner-Usmanova (1992-2022) |
Příbuzní | Saodat Narzieva a Gulbahor Ismailova (sourozenci) |
Funkce | předseda (Mezinárodní šermířská federace) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ališer Burchanovič Usmanov, rusky Алише́р Бурха́нович Усма́нов, (* 9. září 1953 Čust, Uzbekistán) je ruský podnikatel uzbeckého původu. V roce 2019 Forbes odhadoval jeho majetek na 12,6 miliardy amerických dolarů. Majetek získal v oblasti metalurgie a těžby, je majoritním vlastníkem koncernu Metalloinvest. Dále vlastní nebo spoluvlastní například druhého největšího mobilního operátora Ruska MegaFon nebo vydavatelství Kommersant.
Usmanov bývá označován za „oblíbeného oligarchu“ ruského prezidenta Vladimira Putina.[3]
V srpnu 2023 zemský soud v Hamburku v ramci sporu Usmanova s rakouským deníkem Kurier zakázal označovat podnikatele za „Putinova oblíbeného oligarchu“.[4]
Je bývalým prezidentem Mezinárodní šermířské federace (2008-2022).
Život
V roce 1980 byl odsouzen za zpronevěru a rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, ve vězení strávil šest let. V roce 2012 se jím najatá PR firma snažila tuto informaci odstranit z Usmanovova životopisu na anglické Wikipedii. V roce 2000 uzbecký nejvyšší soud rozsudek zpětně zrušil coby zmanipulovaný.
Ještě před rozpadem Sovětského svazu se Usmanov stal dolarovým milionářem, a to díky své firmě Agroplast, která vyráběla igelitové tašky. V SSSR šlo o nedostatkové zboží a znak luxusu.[3]
Usmanov založil a ovládá holding USM. Vlastní podíl v ocelářském gigantu Metalloinvest, kterému patří několik desítek metalurgických firem na světě, mj. spoluvlastní největšího ruského těžaře vzácných kovů Norilsk Nickel. Přes USM vlastní většinový podíl v telefonním operátorovi MegaFon. Od roku 2006 je majitelem deníku Kommersant, který tak přestal být kritický vůči ruskému vedení.[3]
Stal se jedním z prvních zahraničních investorů do Facebooku či čínského Xiaomi. Do Facebooku zainvestoval přes 900 milionů dolarů (více než 20 miliard korun) v roce 2009, kdy měl jeho zakladatel Mark Zuckerberg problémy s financemi v důsledku finanční krize. V roce 2014 Usmanov svůj podíl prodal a vydělal tak stovky milionů dolarů. Jedenáct let (2007 až 2018) vlastnil minoritní podíl v londýnském klubu Arsenal FC.[3]
Sankce
Evropská unie Usmanova 28. února 2022 v návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu zařadila na seznam osob, které nesmí na její území vstoupit a jejichž aktiva jsou zmrazena. Následujícího dne odstoupil z funkce prezidenta Mezinárodní šermířské federace[5] a 2. března byla v Hamburku zabavena jeho 156 metrů dlouhá jachta Dilbar.[6]
Sankce na něj uvalila i Velká Británie, kde vlastní majetek v hodnotě 210 milionů liber (6,3 miliardy korun). Majetek mu byl zmražen, do země má zakázaný vstup. Vlastní zde mj. 120hektarové panství Sutton Place s tudorovským zámečkem z 16. století nebo zámeček Beechwood House v severním Londýně.[3]
Vyznamenání
Ruská vyznamenání
- Řád Za zásluhy o vlast III. třídy – 2018[7]
- Řád Za zásluhy o vlast IV. třídy – 6. července 2013 – udělil Vladimir Putin za skvělé služby státu, aktivní sociální a charitativní činnost[8][9]
- Řád Alexandra Něvského – 2014 – za aktivní sociální a charitativní činnost
- Řád cti – 17. března 2004 – udělil prezident Vladimir Putin za pracovní úspěchy a mnoho let svědomité práce[10]
- Odznak Za charitu – 11. června 2016 – za velký přínos pro charitativní a sociální aktivity[11]
- Čestné osvědčení Prezidenta Ruské federace – 8. září 2008 – za službu v oblasti rozvoje domácího průmyslu a podnikání[12]
- Vděčnost Prezidenta Ruské federace – 24. prosince 2009 – za aktivní účast na přípravě a konání prvního všeruského fóra Rusko, sportovní velmoc[13]
- Vděčnost Vlády Ruské federace – 15. září 2008 – za aktivní účast na sociálně-ekonomickém rozvoji Kurské oblasti[14]
- Odznak Ministerstva zahraničních věcí Ruska Za přínos k mezinárodní spolupráci – 2013[15]
- Řád přátelství – Tatarstán, 2018 – za plodnou spolupráci s Tatarstánem, aktivní sociální a charitativní činnost[16]
Zahraniční vyznamenání
- Řád přátelství I. třídy – Kazachstán, 2018 – za zásluhy o státní a veřejné aktivity, významný přínos pro kulturní rozvoj země, posílení přátelství a spolupráce mezi národy
- Řád „Úcta k zemi“ – Uzbekistán, 29. srpna 2018 – za obrovský přínos k posílení hospodářských, sociálních, kulturních a humanitárních vazeb mezi Uzbekistánem a Ruskem, za účinné provádění velkých investičních projektů v zemi, za aktivní účast na budování jedinečných duchovních a vzdělávacích komplexů v Uzbekistánu
- komtur Řádu zásluh o Italskou republiku – Itálie, 10. října 2016 – za jeho přínos k rusko-italským vztahům a za projev uznání za účast na restaurátorských projektech v Moskvě[17]
- Řád přátelství II. třídy – Kazachstán, 2011 – za plodnou práci na zachování vzájemné harmonie ve společnosti, za služby při posilování míru, přátelství a spolupráce mezi národy
- Řád cti – Jižní Osetie, 29. května 2011 – za velký přínos k rozvoji a posílení přátelských vztahů a spolupráce mezi národy, aktivní charitativní práci a podporu poskytovanou obyvatelům Jižní Osetie[18]
Odkazy
Reference
- ↑ Seznam nejbohatších lidí světa. Forbes. 5. května 2019. Dostupné online.
- ↑ Forbes. Dostupné online. [cit. 2019-12-22].
- ↑ a b c d e GRIM, Jakub. Putinův ‚oblíbený oligarcha‘ Usmanov. Potrpí si na luxus, zbohatl na igelitkách a spoluvlastnil Arsenal. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-03-28. Dostupné online.
- ↑ Na sankčním seznamu kvůli jednomu článku. Soud ho příkázal stáhnout. A co teď, EU?. parlamentnilisty.cz [online]. [cit. 2024-06-09]. Dostupné online.
- ↑ BURKE, Patrick. Oligarch Usmanov stands aside as FIE President in wake of EU sanctions. www.insidethegames.biz [online]. 2022-03-01. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TOGNINI, Giacomo. Germans Seize Russian Billionaire Alisher Usmanov’s Mega-Yacht. Forbes [online]. 2022-03-02. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Путин поздравил Алишера Усманова с юбилеем. ТАСС [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné online.
- ↑ Усманов, Алишер Бурханович. ТАСС [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné online.
- ↑ Указ Президента Российской Федерации от 06.07.2013 г. № 608. Президент России [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Указ Президента Российской Федерации от 17.03.2004 г. № 365. Президент России [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Указ Президента Российской Федерации от 11.06.2016 г. № 282. Президент России [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Распоряжение Президента Российской Федерации от 08.09.2008 г. № 524-рп. Президент России [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Распоряжение Президента Российской Федерации от 24.12.2009 г. № 873-рп. Президент России [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ О проекте федерального закона N 98106493-2 "О внесении изменений и дополнений в Федеральный закон "О библиотечном деле". pravo.gov.ru [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné online.
- ↑ Усманов Алишер Бурханович. gsom.spbu.ru [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Минниханов наградил миллиардера Алишера Усманова орденом «Дуслык» | Новости Казани. Авто новости Казани. Новости бизнеса в Казани. prokazan.ru [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Алишер Усманов получил высший орден Италии за реставрацию зданий. ТАСС [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné online.
- ↑ Официальный сайт Президента Республики Южная Осетия. presidentrso.ru [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-18.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ališer Usmanov na Wikimedia Commons
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |