Řetízkové pravidlo

Řetízkové pravidlo, řetězové pravidlo (anglicky chain rule) neboli pravidlo o derivaci složené funkce je v matematické analýze vzorec pro derivací složené funkce. Vzorec často podstatně zjednodušuje výpočet derivace. Princip je ukryt v tom, že vlastní funkci nahradím jiným (zpravidla výhodnějším) výrazem, který lze snáze derivovat. Je ale známo, že řetízkové pravidlo pro derivování složené funkce může selhat, pokud vnitřní a vnější funkce nejsou spojitě diferencovatelné.

Věta

Nechť funkce g(x) má vlastní derivaci v bodě x0; nechť funkce f(y) má vlastní derivaci v bodě y0 = g(x0). Potom má funkce f(g(x)) v bodě x0 derivaci f'(g(x))g'(x).[1]

Teorie

  • F ( x ) = f ( g ( x ) ) . {\displaystyle F(x)=f(g(x)).}

potom:

  • d F d x = d f d g d g d x {\displaystyle {\frac {\mathrm {d} F}{\mathrm {d} x}}={\frac {\mathrm {d} f}{\mathrm {d} g}}\cdot {\frac {\mathrm {d} g}{\mathrm {d} x}}} .

Tedy vlastně:

  • d F d x ( x ) = d f d g ( g ( x ) ) d g d x ( x ) {\displaystyle {\frac {\mathrm {d} F}{\mathrm {d} x}}(x)={\frac {\mathrm {d} f}{\mathrm {d} g}}(g(x))\cdot {\frac {\mathrm {d} g}{\mathrm {d} x}}(x)} – v případě jedné závislé.

Příklad 1

Zderivujte f(x,y) využitím řetízkového pravidla. 'x' si zavedeme jako závislou proměnou 't', tedy 'x(t)', totéž uděláme u 'y', tedy 'y(t,φ)'. Pokračujeme zápisem samotné funkce:

  • F ( t , q ) = f ( x ( t ) , y ( t , q ) ) . {\displaystyle F(t,q)=f(x(t),y(t,q)).}

A derivace z toho tedy musí být:

  • d F d t ( t , q ) = d f d x ( x ( t ) , y ( t , q ) ) d x d t ( t ) + d f d y ( x ( t ) , y ( t , q ) ) d y d t ( t , q ) {\displaystyle {\frac {\mathrm {d} F}{\mathrm {d} t}}(t,q)={\frac {\mathrm {d} f}{\mathrm {d} x}}(x(t),y(t,q))\cdot {\frac {\mathrm {d} x}{\mathrm {d} t}}(t)+{\frac {\mathrm {d} f}{\mathrm {d} y}}(x(t),y(t,q))\cdot {\frac {\mathrm {d} y}{\mathrm {d} t}}(t,q)}

Příklad 2

Zderivujte:

  • F ( x ) = ( x + 4 ) 3 ( x 1 ) 3 . {\displaystyle F(x)={\frac {\mathrm {(} x+4)^{3}}{\mathrm {(} x-1)^{3}}}.}

Celé zadání příkladu si lze představit jako:

  • F ( x ) = u 3 {\displaystyle F(x)=u^{3}} , tedy u = ( x + 4 ) ( x 1 ) . {\displaystyle u={\frac {\mathrm {(} x+4)}{\mathrm {(} x-1)}}.} Podle řetízkového pravidla potom výsledek bude:
  • F ( x ) = 3 u u 2 {\displaystyle F'(x)=3\cdot u'\cdot u^{2}} , což je:
  • F ( x ) = 3 5 ( x 1 ) 2 ( x + 4 ) 2 ( x 1 ) 2 {\displaystyle \mathrm {F'} (x)=3\cdot {\frac {\mathrm {-} 5}{\mathrm {(} x-1)^{2}}}\cdot {\frac {\mathrm {(} x+4)^{2}}{\mathrm {(} x-1)^{2}}}} , což lze převést do základního tvaru:
  • F ( x ) = ( 15 x 2 120 x 240 ) ( x 1 ) 4 {\displaystyle \mathrm {F'} (x)={\frac {\mathrm {(} -15x^{2}-120x-240)}{\mathrm {(} x-1)^{4}}}} .

Z druhého příkladu je krásně vidět, že standardní postup by byl velmi výpočtově náročný. Proto je užití řetízkového pravidla v takových případech velmi výhodné. Řetízkové pravidlo se samozřejmě nezastaví jen u jedné proměnné, lze ho například použít k transformaci parciálních derivací do cylindrických či polárních souřadnic aj.

Odkazy

Reference

  1. JARNÍK, Vojtěch. Diferenciální počet (I). Praha: Academia, 1984. 392 s. S. 217. 

Přednášky z předmětu Matematika a fyzika pro techniky (MFT): Mgr. Jan Březina, Ph.D., TUL.

Související články

Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • GND: 4163699-5